fyzický
[fɪzɪckiː]
přídavné jméno
⟨řec.⟩
1.
vztahující se k materiální podstatě, podobě něčeho • mající tuto podobu, hmotný:
digitální zobrazení fyzického světa
fyzický model objektu
předložit fyzické důkazy věcné
Peníze v oběhu mají fyzickou podobu bankovek.
Mírně roste podíl audioknih stahovaných proti těm, které si lidé kupují na fyzických nosičích.
Doložit zánik fyzické existence vozidla lze potvrzením o ohledání místa, kde k zániku vozidla došlo.
Na fyzické tělo lze nazírat jako na hmotný, pomíjivý obal něčeho mnohem jemnějšího a trvalého.
práv. Kromě milionů uložených v bankách přiznal i fyzický majetek, například nemovitosti.
2.
který se uskutečňuje při bezprostřední přítomnosti někoho na určitém místě, osobní:
fyzické sčítání návštěvníků
fyzická ochrana elektrárny
□ fyzická inventura administrativa
zjištění stavu majetku přímo na místě měřením, vážením, počítáním ap.
3.
vztahující se k lidskému nebo zvířecímu tělu syn. tělesný; op. duševní, psychický:
fyzický stav
těžká fyzická práce
zákaz fyzických trestů
pociťovat fyzickou bolest
omezit / zvýšit fyzickou aktivitu
Fyzická krása je pomíjivá.
Hádka přerostla ve fyzické napadení.
Zápasy jsou po fyzické stránce náročné.
Výběr správného sportu pro vašeho psa závisí na jeho věku a fyzické kondici.
□ fyzický věk
věk člověka od jeho narození do současnosti
4. (2. st. -ičtější) profesní mluva: sport
vyznačující se intenzivním tělesným výkonem, velkým tělesným nasazením hráče:
fyzická hra
fyzický styl hry
Hráli fyzický fotbal.
Hokej je rychlejší, agresivnější a fyzičtější než dřív.
□ fyzické divadlo divadelnictví
pohybové divadlo charakteristické maximálním tělesným nasazením herců a výraznou expresivitou
□ fyzická antropologie
obor antropologie zabývající se výzkumem biologické variability lidských populací
□ fyzická osoba právo
člověk jako právní subjekt mající v rámci právního řádu práva, povinnosti a způsobilost k právním úkonům, zkr. FO
op. právnická osoba
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[fɪzɪckiː]
přídavné jméno
⟨řec.⟩
1.
vztahující se k materiální podstatě, podobě něčeho • mající tuto podobu, hmotný:
digitální zobrazení fyzického světa
fyzický model objektu
předložit fyzické důkazy věcné
Peníze v oběhu mají fyzickou podobu bankovek.
Mírně roste podíl audioknih stahovaných proti těm, které si lidé kupují na fyzických nosičích.
Doložit zánik fyzické existence vozidla lze potvrzením o ohledání místa, kde k zániku vozidla došlo.
Na fyzické tělo lze nazírat jako na hmotný, pomíjivý obal něčeho mnohem jemnějšího a trvalého.
práv. Kromě milionů uložených v bankách přiznal i fyzický majetek, například nemovitosti.
2.
který se uskutečňuje při bezprostřední přítomnosti někoho na určitém místě, osobní:
fyzické sčítání návštěvníků
fyzická ochrana elektrárny
□ fyzická inventura administrativa
zjištění stavu majetku přímo na místě měřením, vážením, počítáním ap.
3.
vztahující se k lidskému nebo zvířecímu tělu syn. tělesný; op. duševní, psychický:
fyzický stav
těžká fyzická práce
zákaz fyzických trestů
pociťovat fyzickou bolest
omezit / zvýšit fyzickou aktivitu
Fyzická krása je pomíjivá.
Hádka přerostla ve fyzické napadení.
Zápasy jsou po fyzické stránce náročné.
Výběr správného sportu pro vašeho psa závisí na jeho věku a fyzické kondici.
□ fyzický věk
věk člověka od jeho narození do současnosti
4. (2. st. -ičtější) profesní mluva: sport
vyznačující se intenzivním tělesným výkonem, velkým tělesným nasazením hráče:
fyzická hra
fyzický styl hry
Hráli fyzický fotbal.
Hokej je rychlejší, agresivnější a fyzičtější než dřív.
□ fyzické divadlo divadelnictví
pohybové divadlo charakteristické maximálním tělesným nasazením herců a výraznou expresivitou
□ fyzická antropologie
obor antropologie zabývající se výzkumem biologické variability lidských populací
□ fyzická osoba právo
člověk jako právní subjekt mající v rámci právního řádu práva, povinnosti a způsobilost k právním úkonům, zkr. FO
op. právnická osoba
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)